![Red Hot Chili Peppers [ sk | cz ]](https://www.redhotchilipeppers.sk/wp-content/uploads/2022/02/rhcpkompletlogo-1.png)
Chad si právě vylezl na římsu, která se nachází zhruba 47 metrů nad zemí. Je větrné, vlhké počasí. Pád z takové výšky by pro Chada znamenal střet s podlahou po 3 sekundách a já rozhodně nechci být zodpovědný za smrt tak slavného bubeníka.
Bubeník začne žertovat se ztrátou rovnováhy. Publicista mu říká ať sleze dolů. Místo toho si Chad v pohodičce zapálí cigáro a začne napodobovat cirkusovou chůzi po laně se stabilním překračováním nohou. Když se dostane nakonec římsy, tak chce ještě provést malý taneček, bohužel pro Chada, novinář ztratí trpělivost, chytí ho za nohu a zatáhnene ho zpět na balkón.
Introverze, nebo-li uzavřenost do svého nitra, patří mez termíny, které poprvé popsal psycholog Carl Jung. Pravděpodobně by jste toto slovo nepřiřadili k nikomu z členů kapely RHCP. Ale když jsme se dříve toho rána sešli s Chadem na snídani v hotelu, tak nám Chad prozrazuje, že je to slovo, které velmi dobře popisuje jeho osobnost.
Chad Smith: Jaká byla snídaně?
Skvělá. Díky. Vrať jsme se zpátky k tématu o introvertním chování. Opravdu mi nepřipadáš, jako introvert.
Chad Smith: Myslím si, že je to jen o hraní rolí, a já si opravdu užívám předvádění výbušného bubeníka na pódiu před obrovským zástupem lidí. A ano samozřejmě, lidé si pak myslí, že jste takový i v běžném životě a celá kapela má pověst skvělých bavičů. Ale to, že se takto chováte na živém vystoupení, ještě neznamená, že se tak chováte i normálně. Jimi Hendrix byl jako tornádo při svých vystoupeních, ale ve skutečnosti se jednalo o stydlivého a tichého chlapce. Lidé sledují vaše vystoupení a chování a vsugerují si, že takový musíte být i v běžném životě. Samozřejmě při koncertě nebo když jsem v tv, tak přepnu do jiného režimu, ale i tak se občas najdou chvíle, kdy se před kamerami cítím hodně nervózně.
Myslím že sis vedl skvěle, když jsem tě viděl v Tonight Show s Willem Ferrellem
Chad Smith: To ano, ale nemusel jsem tolik hovořit. Kdykoli mám být v televizi, musím si vždycky napsat na kus papíru, to co se tam chystám říct. Naštěstí v Tonight Show jsem toho nemusel tolik namluvit a jsem opravdu rád, že jsem mohl být součástí této skvělé show.
Byl jsi nervózní před začátkem Tonight Show?
Chad Smith: Ano, velmi. Stál jsem, před začátkem pořadu vedle Willa Ferrella a pomyslel jsem si „V tomhle nebudu příliš dobrý“ v tom se na mě otočí Will a říká mi „Co kdybych hrál tebe a ty budeš hrát mě?“. Pak se najednou zvedla opona, začala hrát hudba a rozsvítila se světla. Cítil jsem, že mě Will opravdu zachránil, je to skutečný profesionál, který ví, jak se má před kamerami chovat.
Myslel jsem, že už máte spolu s kapelou nějaké Tv Show za sebou
Chad Smith: Jo, jsme v tv prakticky neustále, ale většinou zahrajem pár písniček a tím to končí. A když se naskytne nějaký rozhovor, tak od toho tu jsou Flea a Antony ,kteří jsou v klábosení výborní a mnohem lepší než jsem já. Abych byl upřímný tak nemusím být středem pozornosti v téhle oblasti, nestojím o to. Jsem mnohem šťastnější, když se nacházím za svou bubenickou soupravou (smích).
Pomyslel jsi někdy na napsání vlastní autobiografie?
Chad Smith: Ne, ale pár lidí mě oslovilo, abych ji napsal. Nevím, myslím, že na to ještě není správná chvíle. Myslím, že to chce ještě dalších 10 – 15 let, to už by mohla být moje máma mrtvá a tudíž by to nečetla. Samozřejmě žertuji (smích). Ale se vší upřímností, je zde několik věcí, o kterých bych byl rád, kdyby se nikdy nedozvěděla.
Jak by jsi popsal své dětství ?
Chad Smith: Měl jsem celkem obyčejnou výchovu. Můj otec pracoval v automobilové společnosti v Detroitě. Byl jsem nejmladší ze tří dětí, můj brácha byl o dva roky starší než já a hrál na kytaru. Velmi jsem k němu vzhlížel, byl to můj vzor a měl jsem rád stejnou hudbu jakou měl on, což byla převážně britská hudba 70. let. Na rozdíl ode mě se vždy snažil dodržovat pravidla, v tom jsem byl úplně jiný. Byl jsem výtržník a pořád si myslím, že to se mnou měli rodiče opravdu náročné – nechtěl jsem chodit do školy, nebo mít dobré studijní výsledky. Prostě jsem chtěl hrát jenom na bubny, ne protože bych chtěl být rocková hvězda, ale protože mě to bavilo. Rodiče mě vždycky velmi podporovali a nechávali mě hrát na bubny v našem sklepě. Ale byl jsem rebel, měl jsem 16 a jediné co jsem chtěl byly drogy sex a rock and roll.
A Detroit ti tohle nabídl?
Chad Smith: Ano. Drogy byly naprosto na každém kroku, dokonce i v mojí škole. Začal jsem kouřit mnoho marihuany a hrát hudbu. Na nic jiného jsem prakticky neměl čas.
Nakonec jsi ale střední školu dodělal
Chad Smith: Dá se to tak říct. Po škole jsem začal hrát v kapelách po celém Detroitě. Detroit je město, které je bohaté na hudební historii a bylo skvělé hrát ve zdejších klubech po dobu 6 nocí v týdnu a zvládnout třeba i tři koncerty za noc. Právě toto považuji za moje vyučování, místo toho než abych chodil na vysokou. Byl jsem v mnoha kapelách, smlouvy na nahrávání jednou byli po druhé zase nebyli, každopádně to pro mě bylo důležité období v životě ve kterém jsem se jako muzikant zdokonalil a za nic na světě bych to nevyměnil.
Zdroj: http://www.thedrummersjournal.com/blog/the-chad-smith-interview
