Exkluzivní rozhovor s Chadem Smithem, druhá část

Snímka obrazovky 2015-09-09 o 0.37.36

Máš zkušenosti se vzdělávacími programy pro školy a založením různých charit, včetně charity zabývající se řešením šikany

Chad Smith: Přesně jak říkáš. První bitka, kterou jsem zažil na vlastní kůži se stala, když jsem byl ještě malý chlapec s holkou která mi chtěla pořádně natlouct. Měl jsem z toho trochu trauma. Jsem rád, že podporuji programy na odstraněním šikany. Šikana je strašná věc. Zažil si ji také můj vlastní syn ve školním autobuse, já sám s ní mám zkušenost ze střední školy. Není lehké mluvit o šikaně, hlavně když vás šikanují, obzvlášť, když jste pod útokem internetové šikany. Děti si dokážou udělat hrozné věci a šikana je může dovést až k sebevraždě.

Nezkoušel jsi také ovlivnit vládu, aby udělala reformy pro hudební výuku ve školách?

Chad Smith: Ano. Není to pro mě pouze důležité, ale je to pro mě skutečné privilegium. Naučil jsem se hrát na bicí ve veřejné škole. Dát dětem možnost aby byli součástí hudby jde nejlépe prostřednictvím umění, které jim také zvýší kreativní myšlení. V pozdějších 70. letech jsem chodil do předměstské školy, abych studoval hudební teorii zabývající se pochodovým orchestrem, symfonickýcmi kapelami, jazzovými kapelami. Byla to obyčejná střední škola, žádná umělecká. Ale dnes už nic takového ve škole, jako bylo za mých časů není. Nyní mají děti ve škole možná jednu hudební třídu, kde se pravděpodobně ani nenaučí hrát na žádný hudební nástroj. Neříkám, že hudební výuka by se měla vyučovat stylem: „Naučíš se hrát na flétnu Johny a basta!“, ale děti by měli mít možnost výběru. Kde se najde další Steve White, Bill Bruford nebo Bob Dylan? Všichni se naučili hrát ve škole a zároveň je to také místo kde najdete kamarády.

Snímka obrazovky 2015-09-09 o 0.38.56

Vraťme se do doby, když vyšel album Blood Sugar, to musel být bod, kdy se ti změnil celý život.

Chad Smith: Zbohatnul jsem! (šílený smích). Stal jsem se milionářem. Omlouvám se, ale byla to první věc, která mě napadla, když jsi se zeptal na Blood Sugar.

Jak nahlížíš na tu dobu?

Chad Smith: Blood Sugar je moje nejoblíbenější nahrávka čili papriček. Spolu s Johnem Frusciantem jsem si ty časy opravdu užívali. Před tím jsme nahráli Mothers Milk, ale Blood Sugar byla ta nahrávka u které jsme se posadili a řekli: „Ok, to zní jako Red Hot Chili Peppers“. Žili jsme společně v jednom domě, kde jsme také nahrávali. Antony začal více zpívat, a jednotlivé songy se vytvářeli postupně krok po kroku. Myslím, že jsme měli opravdové štěstí. Mám opravdu bláhové vzpomínky na tu dobu. Byly to zároveň časy, kdy se začala měnit hudba a to převážně v Americe. Metal se začal stahovat z povědomí a na scénu nastupoval grunge. Nesoustředili jsme se na grunge, ale byli jsme také součástí alternativní scény. Stali jsme se velmi populárními díky našim vystoupením, zároveň si, ale myslím, že právě kvůli této popularitě, se tato doba Johnovi obrátila ve velmi těžké období a nakonec musel skončit.

Snímka obrazovky 2015-09-09 o 0.38.45

Proč měl úspěch na některé z vás tak negativní vliv a na některé ne?

Chad Smith: John vyrůstal na punk-rockové scéně, kde úspěch není to o co usilujete, zatímco Flea a Antony chtěli dělat pouze něco pozitivního a to čemu opravdu věřili. Chtěli dělat dobrou hudbu a vypustit ze sebe tu velkou energii, která k tomu patří a s tím jsem já neměl nikdy problém. Ještě před rokem nahráváte songy někde v garáži a teď je tu 20 000 lidí, kteří zpívají vaše songy spolu s vámi. V té době jsem měl 27 let, Johnovi bylo tuším 19. To je hodně mladý věk, nemyslíš? Pro mě to byl postupný vývoj, zabralo mi to 10 let hraním po hospodách a klubech, než jsem se dostal na tuto úroveň. Ale pro Johna to bylo jiné, ihned po připojení do kapely hrál v arénách před mnoha lidmi a to s vámi pořádně zacloumá, když je vám pouze 19.

Californication, bylo dalším velkým krokem vzhůru, Co znamenala tato nahrávka pro tebe?

Chad Smith: Před touto nahrávkou jsme se nacházeli absolutně v zemi nikoho, John měl závážné problémy s drogovou závislostí a bylo zde mnoho dalších osobních problémů. Bylo pravděpodobné, že se skupina blíží k rozpadnutí.

Máš na mysli rok 1997?

Chad Smith: Ano. Toho roku se toho příliš nestalo. Flea spolu s Davem, který nahradil Johna, si odskočili na turné s Janes Addiction. Když se vrátili, Dave řekl, že si nemyslí, že může být po další roky v kapele a jediným člověk, který ho může nahradit je John. Samozřejmě to bylo nereálné, protože Johny byl v opravdu špatném stavu. Po nějaké době, jsme zrealizovali myšlenku Davea a Johnova odezva byla: „Ok, sekl jsem definitivně s drogami, jsem připraven se vrátit“. Často myslím na to, jak je tato nahrávka vzácná a jak jsme dostali tuto druhou šanci. Byl to jistě zlom, něco jako druhá kapitola, protože mít Johna zpět, bylo něco magického. Považuji ho za nejlepšího muzikanta se kterým jsem kdy hrál. To bez debat. Dodal nám pocit, jako by jsme se stali novou kapelou. Takže Californication i Blood Sugar pro mě znamenají hodně. Miluji obě nahrávky stejně.

Snímka obrazovky 2015-09-09 o 0.39.05

Máš někdy špatný den v práci?

Chad Smith: Za prvé, Upřímně si myslím, že mám tu nejlepší práci na světě, protože dělám to co miluji, cestuji kvůli tomu světem a pro svou práci žiju. Mohl bych teď znít jako malá čubka, která si na všechno stěžuje, kdybych mluvil o své práci stylem: „Je to opravdu těžké se dopravovat soukromým letadlem, pak přijet na stadión a hrát pro 50 000 lidí a potom přespat v pěti hvězdičkovém hotelu.“ Rozhodně si na nic nestěžuji. Ale mám rodinu, jsem ženatý, mám děti. Vaše priority se změní. Ale pořád mám velkou vášeň pro hudbu, možná ještě dokonce větší, než když jsem měl 17 a hrál jsem někde na párty v období střední školy. Miluji hudbu a pořád se chci jako hudebník zdokonalovat. Jistě, chybí mi rodina, když tolik cestuji. Možná to to bude znít necitelně když řeknu, že si to beru nějak takhle: „Moje děti mi nechybí, určitě budou v pohodě.“ Ale nezáleží na tom co děláte, musíte najít svou vášeň a sledovat ji a jít za ní. Budou zde někteří lidé, kteří nenávidí svoji práci a přitom si čtou tento článek. Strávíte mnoho času ve své práci a můžete být zahořklí, idyž vyděláváte hodně peněz. Určitě by jste neměli obětovat štěstí kvůli práci.

Pozoruješ u svých dětí jiný způsob vnímání hudby, než na který jsi býval zvyklý?

Chad Smith: Moje dcerka je celkem v klidu, jenom drží telefon a poslouchá hudbu skrz reprák. Mě to zní jako sračka. „Tati poslechni si tuto písničku“, a zní to jako (Chad udělá neomalený skřípající zvuk). Pak si říkám něco ve stylu: „co to ku*va je“? Není to tak, že bych nebyl nadšenec přenosné hudby, nebo arogantní muzikant, ale rozhodně to není vůbec příjemný zážitek.

Zdroj: http://www.thedrummersjournal.com/blog/the-chad-smith-interview

Prečítajte si prvú časť tohto rozhovoru v článku: http://www.redhotchilipeppers.sk/2015/09/exkluzivni-rozhovor-chada-smithe

Komentáre

in: Nezaradené


Pridaj komentár