Red Hot Chili Peppers odehráli svůj nejlepší pražský koncert

BEZ65c1cb_225742_10330407

Poprázdninová sezóna velkých koncertů v Praze začala v neděli večer. A začala proklatě dobře. Nejenže se zdá, že Red Hot Chili Peppers, kteří vyprodali O2 Arenu, slaví jeden z vrcholů své kariéry, ale zároveň odehráli skutečně výtečný koncert, na němž – samozřejmě za předpokladu, že nás tato kapela oslovuje – je těžko hledat hnidy. Ostatně, není ani důvod.

Vědělo se, že ačkoli šňůra, na které se Redhoti nacházejí, nese název The Getaway World Tour a měla by tedy především propagovat nové album The Getaway, kapela z něj nehraje na koncertech moc věcí. Bylo ale zajímavé zjistit, jak budou naživo znít. Z alba je totiž dost výrazně cítit nejen ruka nového producenta Danger Mouse, ale také vysloveně studiový způsob vzniku, tedy například i časté zakomponování nástrojů, které kapela na pódiu běžně neužívala.

Red Hot Chili Peppers v tomto ohledu nenechali nic náhodě a zejména právě ve skladbách z The Getaway posílili sestavu o hostující muzikanty – dva klávesisty, kteří byli hodně slyšet v Sick Love, Dark Necessities i přídavkové Dreams Of Samurai (mimochodem snad jediných pár minutách, kdy člověk koukal na hodinky, ta skladba je prostě delší než na kolik je nápady zralá), ale dokonce i druhého baskytaristu, který podpořil Fleu v Go Robot.

Kromě nové desky potěšili Redhoti hlavně pamětníky jejich dvou nejslavnějších alb. Z Blood Sugar Sex Magik kromě očekávaného „megaploužáku“ Under The Bridge, jedné z několika písniček, které s Anthonym Kiedisem odzpívala celá hala, a závěrečné rapové hitovky Give It Away překvapivě také odvázanou funkovkou Suck My Kiss hned zkraje večera. A z Californication vedle obou „rádiových“, tedy titulní a Scar Tissue, taky Parallel Universe s rytmikou běžící jak o závod.

Zbytek programu byl porůznu posbírán z redhotovské diskografie tu i onde, ale kapela nezapomínala ani na svoje tradiční jamy: jedním z nich koncert otevřela, z jednoho Flea a kytarista Josh Klinghoffer udělali ouverturu k Californication, a kytarista s bubeníkem Chadem Smithem si spolu zajamovali na začátku přídavků. To bylo po docela dlouhé pauze, během níž publikum (dohromady podle pořadatelů 17 tisíc lidí) nejen hurónsky křičelo, pískalo a tleskalo, ale v jednu chvíli jako na povel rozsvítilo mobilní telefony, takže zhasnutá hala jako by se celá rozsvítila „denním“ světlem. Což patrně Fleu odvázalo natolik, že na přídavek, zatímco jeho kolegové jamovali, přišel, ba přímo přiběhl – po rukou. To ve třiapadesáti letech zaslouží obdiv.

Pamětníci koncertů Red Hot Chili Peppers v 90. letech mohou dosvědčit, že ačkoli show dokázala kapela dělat vždycky skvělou, tehdy jí už pro samé pobíhání a skákání nezbývalo moc času na souhru a Kiedisovi na intonaci. Už koncert na stadionu v Edenu před čtyřmi lety ukázal, že s přibývajícím věkem se v kapele zřejmě vzmáhají – v nejlepším slova smyslu – muzikantská ega a samotné hře (a Kiedis zpěvu) se její členové věnují s mnohem větší péčí. Nejen v tmto ohledu byl nedělní koncert bezesporu nejlepší, jaký jsme v našich končinách od téhle kapely zažili.Zdroj: http://www.lidovky.cz/red-hot-chili-peppers-koncert-recenze-d8d-/kultura.aspx?c=A160905_030317_ln_kultura_bez

Komentáre

in: Turné, Všetky novinky


Pridaj komentár